Uniklý interní dokument ruského leteckého průmyslu, k němuž se dostal web United24 Media, ukazuje, že Ruskem řízený obranný sektor vyrábí a dodává Číně díly pro stíhací letouny Su-27 a Su-30 za ceny, které se podle těchto materiálů zvýšily téměř o 200 % oproti roku 2022.
Čína je dlouhodobě významným trhem a partnerem pro ruský vojenský průmysl. Moskva dnes Pekingu neprodává hotové letouny Su-27 či Su-30, ale vybrané klíčové komponenty, náhradní díly a technickou podporu, především pro starší stroje ruského původu, které má Čína stále ve výzbroji. Zejména na technickou podporu svého partnera Peking stále spoléhá. Nyní vyšlo najevo, že se tak děje pro Rusko za velmi drahé ceny.
Finanční zátěž na oltář dobrých vztahů
Jak upozornil web United24 Media, v interním dokumentu Sjednocené letecké korporace (OAK) z března minulého roku, k němuž se server dostal, se řeší cenová politika exportních dílů pro čínský trh. Dokument uvádí, že některé ceny dílů vzrostly téměř o 193,6 % od roku 2022 a jsou výrazně vyšší než ceny sjednané v minulé smlouvě (až osmkrát podle starších kontraktů). Nicméně jak vyšlo také najevo, exportní ceny zůstaly z velké části zmrazeny kvůli politickým a smluvním omezením.
OAK varuje v této souvislosti varuje, že přenesení vyšších nákladů na zahraničního zákazníka, v tomto případě Čínu, by mohlo vést v krajním případě k pozbytí současných i budoucích smluv. Mohlo by tak dojít k ochlazení vzájemných vztahů, což si Rusko, které vede nákladnou válku na Ukrajině, může stěží dovolit. „Klient reaguje negativně na náhlé cenové výkyvy a neoprávněný návrh na zvýšení smluvních cen bude považován za neochotu rozvíjet dlouhodobé partnerství,“ píše se v dokumentu.
Pro Moskvu je i přesto ztrátový byznys důležitý v mnoha ohledech. Pro kontinuitu příjmů v ekonomicky nepříznivé situaci, zachování dobrého jména rodiny letounů Su a v neposlední řadě právě udržení nadstandardních vztahů s Pekingem, nejen diplomatických, ale také vojenských.
Ostatně také Čína je pro Rusko stěžejním partnerem. Například čínské mikroelektronické komponenty a čipy jsou dnes podstatnou součástí ruského obranného průmyslu. U některých ruských bezpilotních systémů se identifikovaly rovněž čínské součástky, například senzory, motory nebo mikroelektronika.
Zdražení komponentů jako velký risk
Pokud by Rusko nepokračovalo v prodeji dílů pro letouny Su-27 a Su-30 Číně, nebo komponenty jednostranně zdražilo, mohlo by to otřást dosavadní vojensko-technickou spoluprací a vyvolat prudkou negativní odezvu svého partnera, kterou si nemůže Moskva dovolit. Výsledkem by byly ještě větší ruské ztráty, přičemž Čína by urychlila plnou náhradu ruských komponentů domácími alternativami, což by vyloučilo ruské firmy z lukrativního trhu.
Čína se v posledních několika dekádách snaží posunout k čím dál větší soběstačnosti. Nejde přitom o krátkodobý trend, ale o systematickou státní politiku, která už dnes velmi pokročila. To vše právě z důvodů, pokud z obranného soukolí vypadl důležitý článek, v tomto případě Rusko, které by nemohlo z jakýchkoliv důvodů dostát svým závazkům vůči smluvnímu partnerovi.
Není na výběr
Rusko tak vlastně nemá na výběr a v tomto ohledu musí nést nevýhodné obchodní břemeno. Tamní firmy tak nesou vyšší náklady jako strategický kompromis a současně daň za zachování dobrých vztahů s Čínou. Zisk z prodeje leteckých komponentů pro zmíněné stroje je tak odsunut až na druhou kolej, primární ohled je veden snahou si udržet Čínu jako hlavního spojence v době, kdy Rusko stále vede dobyvačnou válku na Ukrajině.
Zdroj: United24 Media
Autor/Licence fotografie: Su-30SM, Alex Belťukov, CC BY-SA 3.0
